Pravidla pro hodnocení žáků

Obsah:

 

Čl. I       Všeobecná ustanovení

Čl. II      Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Čl. III     Hodnocení a klasifikace prospěchu

Čl. IV    Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení

Čl. V     Podmínky ukládání výchovných opatření při porušování školního řádu

 

Platný od 1. 9. 2020

Projednala pedagogická rada dne 31. 8. 2020

 

Čl. I Obecná ustanovení

Na základě ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění, vydávám jako statutární orgán školy přílohu školního řádu Pravidla pro hodnocení žáků základní školy.

Mgr. Lukáš Valda

ředitel školy

 

Čl. II Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1) Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci žáků byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka.

2) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí lze místo vysvědčení vydat výpis z vysvědčení.

3) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce.

4) Klasifikace je zaznamenávána do elektronických žákovských knížek e-ŽK (v první třídě jsou současně používány papírové notýsky). V ojedinělých případech může být žákům vydána a vedena papírová žákovská knížka také na 2. stupni, ale i těmto žákům je vedena e-ŽK.

5) Na 2. stupni je všem žákům vedena e-ŽK v systému Škola on-line. Do elektronické žákovské knížky mají zavedený vstup zákonní zástupci žáka prostřednictvím individuálního hesla.

6) Hodnocení a klasifikace probíhají soustavně po dobu celého školního roku,  v 1. a 2. pololetí klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů na vysvědčení (v 1. pololetí na výpise).

7) Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání, nebo při přestupu na jinou ZŠ.

8) U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

9) Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

10) Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace

• Průběžná – hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka
• Celková – provádí se na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem průběžné klasifikace.

11) Hodnocení žáka vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu (ŠVP).

12) Hodnocení a klasifikace žáka jsou přiměřeně náročné a pedagogický pracovník při nich uplatňuje vůči žákovi patřičný takt a respektuje jeho individuální zvláštnosti, speciální vzdělávací potřeby a doporučení školského poradenského zařízení, jsou pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

13) Hodnocení a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou a výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených ŠVP zahrnuje také ohodnocení píle žáka, jeho přístupu ke vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Vyučující při hodnocení pracuje i se sebehodnocením žáka.

14) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci 2. pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen.

15) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci 2. pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn.

16) Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně, který již v rámci 1. stupně opakoval ročník, a žák 2. stupně, který již v rámci 2. stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

17) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

18) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.

19) Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností.

20) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

Výchovná opatření

1. a) pochvala třídního učitele
2. b) pochvala ředitele školy
3. c) napomenutí třídního učitele (uděluje se za méně závažné porušení školního řádu (občasné zapomínání pomůcek na vyučování, nedostatečná domácí příprava, drobné vyrušování v hodině, nekázeň).
4. d) důtku třídního učitele (uděluje se za závažné porušení školního řádu (nevhodné jednání ke spolužákům a dospělým osobám, úmyslné poničení věci nižší hodnoty, opakované neuposlechnutí pokynů vyučujících, časté zapomínání pomůcek na vyučování).
5. e) důtku ředitele školy (uděluje se za opakovaně závažná porušení školního řádu, za úmyslné poškození věci vyšší hodnoty, za úmyslné ničení majetku školy, majetku spolužáků nebo majetku zaměstnanců, za maximálně dvě neomluvené hodiny a za hrubé porušení kázně. Důtka ředitele školy je udělena také za úmyslné ublížení na zdraví).

23) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí tohoto dokumentu.

24) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

25) Nelze-li hodnotit žáka na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

26) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

27) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

28) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní, nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučení vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

29) Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů, plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou.

 

Pravidla pro udělování výchovných opatření

• ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně prospěšnou práci či reprezentaci školy
• třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci
• při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení v průběhu klasifikačního období uložit žákovi některé z kázeňských opatření:

1. a) napomenutí třídního učitele
2. b) důtku třídního učitele
3. c) důtku ředitele školy

 

• třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
• ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění, uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
• udělení pochvaly ředitele školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
• stupně hodnocení z chování uděluje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, případně s dalšími vyučujícími. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování školního řádu v průběhu klasifikačního období.
• při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným výchovným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže byla jiná pedagogická opatření neúčinná
• výchovná opatření stejného stupně mohou být udělená i vícekrát během pololetí, pokud žák porušuje pravidla jiného druhu, než za které dostal předchozí postih. Důtku ředitele školy je možné uložit i vícekrát za stejný druh přestupků.

Napomenutí třídního učitele je udělováno za méně závažná porušování daných pravidel, a to buď za jednorázové porušení, nebo za opakované případy. Jde například o tyto přestupky:

• pozdní příchody
• nepřezouvání
• nepořádnost, nepřipravenost na vyučování
• nedovolené používání mobilního telefonu
• méně časté rušení výuky, které žák na základě upozornění učitele je schopen korigovat
• nedodržování pravidel slušného chování (běžných společenských norem jako je slušné vyjadřování, pomoc druhému…)

Důtka třídního učitele je udělována jednak v případě, kdy po udělení napomenutí třídního učitele nedošlo ke zlepšení chování a jednak při závažnějším porušení pravidel, jako je například:

• časté rušení výuky, které žák není schopen ani po napomenutí učitelem účinně korigovat
• fyzické napadení spolužáka, které nemá za následek újmu na zdraví
• velmi hrubé a vulgární vyjadřování ke spolužákům
• zlomyslné chování, zesměšňování, poškozování věcí, pomlouvání vůči spolužákům
• nošení nebezpečných předmětů do školy

Důtka ředitele školy je udělována jednak v případě, kdy ani po udělení důtky třídního učitele se chování žáka nezlepšilo a jednak v případech obzvláště hrubého porušení pravidel, jako je:

• krádež
• nedovolené pořizování zvukových či obrazových záznamů ve škole
• vandalství
• ublížení na zdraví
• nošení, propagace, užívání nebo distribuce návykových látek
• neomluvená absence do 4 hodin

Pokud žák často porušuje pravidla školního řádu a není schopen své chování zlepšit ani po udělení některého z výše uvedených výchovných opatření nebo pokud je hodnocení jeho chování trvale spíše negativní, svolá ředitel školy na podnět třídního učitele nebo výchovného poradce školy společnou schůzku se zákonnými zástupci žáka. Z tohoto jednání je pořízen zápis. Cílem jednání je dosáhnout účinné spolupráce rodiny a školy při nápravě chování žáka.

 

Čl. III Hodnocení a klasifikace prospěchu

 

Podklady pro hodnocení a klasifikaci prospěchu

1) Soustavné pedagogické sledování žáka, kvality jeho práce a připravenosti na vyučování.

2) Míra dosažení očekávaných výstupů a klíčových kompetencí v jednotlivých předmětech podle ŠVP.

3) Kontrolní písemné práce a další zkoušky – ústní, písemné, grafické (výtvarné), praktické, pohybové, didaktické testy.

5) Výsledky dalších činností žáka.

6) Konzultace s ostatními učiteli, výchovným poradcem, popř. s pracovníky školských poradenských zařízení.

7) Při hodnocení učitel sleduje:

– v jaké míře a kvalitě žák dosahuje konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání,

– v jaké míře a kvalitě si žák osvojuje poznatky a dovednosti

– snahu žáka a jeho přístup ke vzdělávání,

– jak dovede žák používat získané vědomosti a dovednosti,

– jak žák ovládá základní komunikační prostředky,

– jak se u žáka projevují rysy samostatného myšlení,

– jak ovládá důležité učební postupy a způsoby samostatné práce,

– úroveň domácí přípravy a její prezentace ve škole

– jak žák chápe a s jakým porozuměním přijímá mravní a občanské hodnoty, s kterými se setkává v průběhu svého vzdělávání a které jsou významné pro další rozhodování v životě,

– jak se žák projevuje a jaké má vlastnosti (spolehlivost, pracovitost, kreativita, uplatňování zásad kulturního chování)

 

Pravidla pro hodnocení a klasifikaci prospěchu

1) V celkovém hodnocení je zahrnuta kvalita práce, aktivita, snaha, učební výsledky, jichž žák dosáhl v celém klasifikačním období.

2) Vyučující při hodnocení vychází z toho, aby hodnocení mělo motivační funkci a bylo doplňováno i formativním hodnocením.

3) Při hodnocení vede žáka i k sebehodnocení.

4) Hodnocení je objektivní, s přiměřenou náročností, je sdělováno s pedagogickým taktem.

5) Vyučující oznamuje žákovi výsledky každého hodnocení, poukáže na klady a nedostatky.

6) Rozvržení zkoušek, písemných prací apod. je rovnoměrně rozložené do celého klasifikačního období.

7) Vyučující je povinen vést evidenci hodnocení žáka a zajistit informování zákonného zástupce žáka.

8) Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v ŠVP, včetně nepovinných předmětů.

9) Klasifikační stupeň určí učitel příslušného předmětu, klasifikace prospěchu nesouvisí s klasifikací chování.

10) V případě, že by předmět byl vyučován více učiteli, bude výsledný stupeň za klasifikační období určen po vzájemné dohodě příslušných učitelů.

11) Obsah zkoušek, písemných prací apod. musí odpovídat učivu, které je požadováno učebními osnovami a tematickými plány pro příslušné období, vyloženému a procvičenému před konáním zkoušky.

12) Písemnou kontrolní práci může psát žák pouze jednu v jednom dni, vyučující termín zkoušky sdělí žákům předem a prostřednictvím zápisu do plánovaného hodnocení e-ŽK dá na vědomí ostatním vyučujícím (písemná kontrolní práce není orientační písemná zkouška nebo test v délce 20 minut).

13) Pro hodnocení a klasifikaci se využívá různých druhů a forem zkoušek, jejichž klasifikace má různou váhu.

14) Žák 2. – 9. ročníku musí být během pololetí klasifikován nejméně dvakrát, a to v předmětech s jednohodinovou týdenní dotací, v předmětech s dvouhodinovou týdenní hodinovou dotací a vyšší musí být žák klasifikován alespoň dvakrát za čtvrtletí.

15) Doporučeno je zkoušení provádět před třídním kolektivem. Ve výjimečných a odůvodněných případech lze zkoušku provést individuálně.

16) Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek bezprostředně po skončení zkoušení, klasifikaci zdůvodní, poukáže na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů.

17) Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznámí žákovi do 2 týdnů.

18) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o klasifikaci žáka.

19) Veškerá klasifikace všech zkoušek je zaznamenávána v evidenci vyučujících a v elektronické podobě v systému Škola on-line.

20) Souhrnná klasifikace za pololetí je zaznamenávána a uchována

– v evidenci vyučujícího,

– v elektronicky vedeném katalogovém listu žáka v systému Škola on-line (sem se automaticky generuje s vygenerováním a potvrzením klasifikace vyučujícím a třídním učitelem),

– ve výpisu nebo na vysvědčení.

21) O klasifikaci jsou prokazatelným způsobem informováni zákonní zástupci žáka třídním učitelem a vyučujícími jednotlivých předmětů prostřednictvím e-ŽK a to průběžně, před koncem každého čtvrtletí. Informaci o klasifikaci lze poskytnout zákonnému zástupci prakticky kdykoli na požádání.

22) V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje vyučující zákonné zástupce prokazatelným způsobem bezprostředně.

 

Čl. IV Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení

 

Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

 

1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

1. a) 1 – velmi dobré,
2. b) 2 – uspokojivé,
3. c) 3 – neuspokojivé.

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Má neomluvené absence 5 – 10 hodin. V případě neomluvené absence jsou případy posuzovány v závislosti na konkrétních případech.

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti vnitřnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. Neomluvené absence přesáhly 10 hodin. V případě neomluvené absence jsou případy posuzovány v závislosti na konkrétních případech.

Mezi závažné přestupky patří: šikanování, záškoláctví krádeže, užívání nebo distribuce návykových látek, fyzické násilí a další porušování školního řádu mající charakter trestného činu, které se staly ve školním prostředí hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy.

 

2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených ŠVP se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1. a) 1 – výborný,
2. b) 2 – chvalitebný,
3. c) 3 – dobrý,
4. d) 4 – dostatečný,
5. e) 5 – nedostatečný.

3) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.

Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dostáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů ŠVP, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

 

4) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

1. a) prospěl (a) s vyznamenáním,
2. b) prospěl (a),
3. c) neprospěl (a),
4. d) nehodnocen (a).

 

5) Žák je hodnocen stupněm

1. a) Prospěl (a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 ‑ chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2 Vyhlášky č. 48/2005 Sb.
2. b) Prospěl (a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
3. c) Neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
4. d) Nehodnocen (a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

6) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalostí českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon.

7) Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

1. a) předměty s převahou teoretického zaměření,
2. b) předměty s převahou praktických činností,
3. c) předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se hodnotí:

1. a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných cílových znalostí (faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů),
2. b) kvalita a rozsah získaných dovedností,
3. c) kvalita uplatňování osvojených znalostí a dovedností při řešení vzdělávacích úkolů,
4. d) kvalita práce s informacemi – dovednost nalézt, třídit a prezentovat informace, včetně dovedností využívání ICT,
5. e) osvojení dovedností účinně spolupracovat,
6. f) píle žáka, snaha a jeho přístup ke vzdělávání,
7. g) kvalita myšlení, především samostatnost, tvořivost, originalita,
8. h) kvalita komunikativních dovedností – přesnost, výstižnost, odborná i jazyková správnost ústního i písemného projevu,
9. i) osvojení účinných metod samostatného studia – umět se učit

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 – výborný

Získané znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti zvládá uceleně, přesně chápe jejich vzájemné vztahy. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Bez problémů vykonává vzdělávací činnosti. Je samostatný, pilný, prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu, dokáže si zorganizovat vlastní práci. Uvažuje logicky správně, v jeho projevu je zřetelná originalita a tvořivost. V ústním i písemné projevu se vyjadřuje přesně a výstižně. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho vzdělávání jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky, které využívá k vlastnímu zlepšení. Je schopen samostatně pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Samostatně dokáže studovat vhodné texty – učit se. Je schopen sebekontroly.

(100% – 90% vědomostí a dovedností žáka vzhledem k očekávaným výstupům, které jsou formulovány v učebních plánech)

Stupeň 2 – chvalitebný

Získané znalosti, fakta, pojmy, definice a zákonitosti zvládá v podstatě přesně, chápe jejich vzájemné vztahy. Samostatně a tvořivě, příp. s menší pomocí učitele, uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. K výkonu vzdělávacích činností někdy žádá drobnou pomoc učitele. Je zpravidla samostatný, pilný, většinou prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu, dokáže si zorganizovat vlastní práci. Uvažuje zpravidla logicky správně, v jeho projevu je často zřetelná originalita a tvořivost. V ústním i písemné projevu mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Kvalita vzdělávání je bez podstatných nedostatků. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje drobnou pomoc a podporu. Dokáže se učit s malou dopomocí.

(89% – 75% vědomostí a dovedností vzhledem k očekávaným výstupům, které jsou formulovány v učebních plánech)

Stupeň 3 – dobrý

V získaných znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech má mezery. Vyžaduje pomoc při řešení úkolů, kde uplatňuje osvojené znalosti a dovednosti. Při řešení teoretických i praktických úkolů se dopouští chyb. K výkonu vzdělávacích činností žádá pomoc učitele. Je méně samostatný, někdy prokazuje snahu, píli a vzdělávací aktivitu, má problémy si zorganizovat vlastní práci. V logice se vyskytují chyby, jeho myšlení je vcelku správné, ale neoriginální a není tvořivé. Má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti ústního a písemného projevu. Jeho projev je často ovlivněn okolím nebo podnětem učitele. Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. V kvalitě vzdělávání se projevují častější nedostatky. Při práci s informacemi má častější problémy nejen při jejich získávání a třídění, ale zejména v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pomoc a podporu. Je schopen se samostatně učit podle návodu učitele.

(74% -45% vědomostí a dovedností vzhledem k očekávaným výstupům, které jsou formulovány v učebních plánech)

Stupeň 4 – dostatečný

V úplnosti a přesnosti osvojení požadovaných znalostí má žák závažné mezery. Ve vzdělávacích činnostech je málo pohotový a má větší nedostatky. Osvojené znalosti a vědomosti uplatňuje se závažnými chybami. Jedině s pomocí učitele je schopen zorganizovat vlastní práci. Je nesamostatný, málokdy prokazuje píli, snahu a vzdělávací aktivitu. Napodobuje ostatní, často i chybně, není tvořivý. Jeho ústní a písemný projev není výstižný, má vážné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Grafický projev je málo estetický. V kvalitě výsledků vzdělávání se projevují nedostatky. Některé závažné nedostatky a chyby dovede s pomocí učitele opravit. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často informace nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu a pomoc ostatních, nebo je při ní pasivní. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

(44% – 25% vědomostí a dovedností vzhledem k očekávaným výstupům, které jsou formulovány v učebních plánech)

Stupeň 5 – nedostatečný

Ve znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech má žák zásadní mezery. Má velmi podstatné nedostatky v dovednosti vykonávat požadované vzdělávací činnosti. Zpravidla neprokazuje píli, jeho snaha je minimální nebo krátkodobá. Znalosti a dovednosti nedokáže uplatňovat, případně se při jejich aplikaci vyskytují velmi závažné chyby. Není samostatný v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. Jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, je málo estetický. Kvalita výsledků vzdělávání a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede pracovat s informacemi, nedokáže je vyhledávat. Nedokáže spolupracovat s ostatními přes výraznou podporu a pomoc ostatních, nebo je při ní pasivní. Nedovede se samostatně učit.

(méně než 25% vědomostí a dovedností vzhledem k očekávaným výstupům, které jsou formulovány v učebních plánech)

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní činnosti, praktické činnosti, volitelné předměty (semináře atd.), informatika.

Při klasifikaci v předmětech s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov a výstupů se hodnotí:

1. a) Vztah k práci,
2. b) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
3. c) využití získaných teoretických vědomostí v praxi,
4. d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa,
5. e) kvalita výsledků činností,
6. f) organizování vlastní práce, udržování pořádku na pracovišti,
7. g) dodržování předpisů o bezpečnosti práce a ochraně zdraví a péče o životní prostředí,
8. h) hospodárné využívání surovin, materiálů, energie,
9. i) obsluha a údržba laboratorních zařízení, pomůcek, nástrojů a nářadí.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 – výborný

Žák soustavně projevuje velmi dobrý vztah k práci. Samostatně a tvořivě uplatňuje získané teoretické poznatky a využívá získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažných nedostatků. Účelně organizuje vlastní práci, udržuje své pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál a energie. Bez problémů udržuje a obsluhuje laboratorní zařízení, pomůcky, nástroje a nářadí. Aktivně překonává případné překážky v práci.

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák projevuje dobrý vztah k práci. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou uplatňuje získané teoretické poznatky a využívá získané dovednosti a návyky bez podstatných chyb. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně organizuje vlastní práci, udržuje své pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energií se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení, pomůcky, nástroje a nářadí udržuje a obsluhuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 – dobrý

Žák projevuje dobrý vztah k práci s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky a dopouští se chyb při postupech a způsobech práce. Výsledky jeho práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje své pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energie. K obsluze údržbě laboratorních zařízení, pomůcek, nástrojů a nářadí musí být často podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 – dostatečný

Žák pracuje bez zájmu, nemá vztah k práci. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Nedokáže postupovat při práci a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá na pořádek na pracovišti. Má problémy s dodržováním předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a méně dbá o životní prostředí. Porušuje zásady hospodaření s materiálem a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení, pomůcek, nástrojů a nářadí se dopouští závažných nedostatků. Překážky překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní. Nedokáže ani s pomocí učitele získané teoretické poznatky využít při praktické činnosti. V činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a nemá zájem chránit životní prostředí. Nevyužívá hospodárně materiál a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení, pomůcek, nástrojů a nářadí se dopouští závažných nedostatků.

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, volitelné předměty.

Při klasifikace v předmětech s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov a výstupů se hodnotí:

1. a) tvořivost a samostatnost projevu,
2. b) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
3. c) kvalita projevu,
4. d) vztah k činnostem a zájem o ně,
5. e) estetické vnímání,
6. f) v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a péče o vlastní zdraví.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 – výborný

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Výrazně aktivně se zajímá o umění, estetiku a tělesnou zdatnost, úspěšně rozvíjí v požadované míře svůj vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý a převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, má jen menší nedostatky z hlediska požadavků učebních osnov. Tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Aktivně se zajímá o umění, estetiku a tělesnou zdatnost, rozvíjí v požadované míře svůj vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 – dobrý

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý a samostatný. Nevyužívá dostatečně své schopnosti. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti, dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Nerozvíjí v požadované míře svůj vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 – dostatečný

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé, dopouští se v něm chyb. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o činnosti, nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj vkus a tělesnou zdatnost.

 

Váhy známek

V elektronické žákovské (eŽK) jsou u známek využívány tzv. váhy známek. Váha udává, jak je známka důležitá. Zároveň program bude počítat tzv. vážený průměr ze všech uvedených známek. Je však třeba upozornit na to, že k váženému průměru se budou v případě celkové klasifikace přičítat další klasifikační kritéria, především dosažená úroveň kompetence žáků.

Důležitost známek je stanovena následujícím způsobem:

Váha 1,00   – ověřování znalostí či dovedností stanovených povinnými výstupy ŠVP (např. písemná práce, ústní zkoušení, test, sportovní výkony, hudební a výtvarné dovednosti)

Váha 0,75   – samostatná práce v hodině (např. práce s textem)

Váha 0,50   – individuální a skupinová práce (skupinová práce, domácí práce, referát atp.)

Váha 0,25   – aktivita

 

Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií

U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, žáka – cizince, případně z jiných závažných důvodů rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.

Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na jinou školu.

Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

Zásady pro použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání, nebo při přestupu na jinou ZŠ.

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení další-ho rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

 

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1) Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.

2) Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.

3) Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

4) Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: co se mu daří, co mu ještě nejde, jaké má rezervy, jak bude pokračovat dál.

5) Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6) Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

7) Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti: zodpovědnost, motivace k učení, sebedůvěra, vztahy v třídním kolektivu.

8) Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se řídí vyhláškou MŠMT č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění.

2) Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních ZŠ.

3) Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu jevů, které žák zvládl apod.

4) Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení pro-jedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

5) Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

6) Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

7) Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

Hodnocení nadaných žáků

1) Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

2) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

5) Odlišnosti pro individuální vzdělávání – Pokud je ve třídě školy vzděláván individuálně integrovaný žák, vytvoří ředitel školy podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím potřebám žáka vedoucí k jeho všestrannému rozvoji.

 

Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí, v zahraniční škole na území ČR

1) Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen „zkoušející škola“). Zkouška se koná:

1. a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
2. b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
3. c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

3) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

4) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

5) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.“.

6) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

7) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

 

Čl. V. Podmínky ukládání výchovných opatření při porušování školního řádu

Konkrétní příklady porušování povinností stanovených školním řádem a žákovi lze uložit napomenutí, důtku, výchovná opatření.

1. Porušení školního řádu – nekázeň žáka v prostorách školy, neuposlechnutí pokynu či příkazu vyučujícího či jiného zaměstnance školy, vulgární projevy či nevhodné chování žáka při vyučování nebo na ostatních akcích pořádaných školou mimo prostory školy, nevhodné chování o přestávkách, na WC, ve školní jídelně a o volných hodinách.
2. Porušení školního řádu – nevhodné chování vůči zaměstnancům školy, odmlouvání vyučujícímu, nevhodné poznámky, slovní útoky hraničící s drzostí a tzv. „diskuse nad rozhodnutím“ vyučujícího, doplněné komentováním, nerespektování autority dospělé osoby.
3. Porušení školního řádu – nevhodné až vulgární chování ke spolužákům své kmenové třídy, ale i k mladším spolužákům (posměch, ponižování, úmyslné ubližování), ničení soukromého majetku spolužáků.
4. Porušení školního řádu – v případě prokázaného soustavného ubližování či spoluúčasti nebo krytí jiné formy rizikového chování ke spolužákům.
5. Porušení školního řádu – úmyslné rušení ze strany žáka přímo ve výuce různými možnými způsoby: výkřiky, hlasitými poznámkami, nedovoleným mluvením, nerespektováním pokynů vyučujícího, soustavně špatná pracovní morálka.
6. Porušení školního řádu – zapomínání požadovaných školních pomůcek potřebných na výuku (učebnice, sešity, psací a rýsovací pomůcky, pomůcky na
   výchovy). Pokud žák nemá tyto potřebné pomůcky, nemůže se řádně zapojovat do výuky, komplikuje situaci sobě i vyučujícímu, není řádně připraven na výuku.

Tato situace často nastává při tělesné výchově, kdy žáci často úmyslně zapomínají cvičební úbor, žák je v hodině přítomen, ale není zapojen do výuky. Vyučující může rozhodnout o jeho náhradním programu ve výuce (přítomnost žáka v tělocvičně, přítomnost žáka v jiné hodině).

7. Porušení školního řádu – opakované úmyslně pozdní příchody do školy bez dodání řádné omluvy a důvodu. Toto se nevztahuje na pozdní příchody žáků, kteří dojíždějí do školy a zpoždění dopravy nemohou ovlivnit nebo na žáky, kteří za svůj pozdní příchod nemohou (ovlivňují rodiče).
8. Porušování školního řádu – žvýkačka v ústech žáka během výuky i celého pobytu ve škole, případně její následné ukládání na všechny okolní předměty ve škole (okenní rámy a další jiná nevhodná místa), vztahuje se i na konzumaci jídla během výuky. Pitný režim žáků je respektován.
9. Porušení školního řádu – žák neplní svoji povinnost v případě přezouvání se při vstupu do školy do tzv. školní obuvi, používání jedné stejné obuvi na ven, do školy, do tělocvičny (hlavně u starších žáků v době letních měsíců), s tím je spojené úmyslné ničení zařízení školy, hlavně podlahových krytin (černé čáry).
10. Porušení školního řádu – používání mobilního telefonu během výuky a rušení výuky (psaní a přijímání SMS, MMS, telefonování, hlasité vyzvánění, fotografování a nahrávaní videoklipů), bez svolení vyučujícího. Vztahuje se i na všechna osobní multimediální zařízení.
11. Porušení školního řádu – žák svévolně a bez povolení pedagogického pracovníka opustí během průběhu školního vyučování školní budovu, většinou o přestávce (zde se již jedná o neomluvené hodiny) a žák nerespektuje stanovený třídní rozvrh.

 

12. Porušení školního řádu – žák se bez předchozí omluvy třídnímu učiteli nebo vyučujícímu daného předmětu nedostaví na odpolední vyučování. Jedná se o neomluvené hodiny.
13. Porušení školního řádu – žákovi byla prokázána úmyslná lež, podvod, nepravdivá výpověď či napomáhání tomuto výše uváděnému lhaní v oblasti: vzdělávání, chování a bezpečnosti žáků i zaměstnanců školy. Vztahuje se i na krádeže (účast, spoluúčast).
14. Porušení školního řádu – žáci mají přísný zákaz vnášení věcí a látek ohrožujících bezpečnost a zdraví (bodné, sečné a střelné zbraně, omamné látky, alkohol), včetně výslovného zákazu kouření a používání alkoholických a nezdravých nápojů v celém areálu školy, v průběhu výuky a na školních akcích.

 

 

S pravidly pro hodnocení žáků školy Základní škola Louny, Školní 2426, příspěvková organizace jsou prokazatelným způsobem seznámeni žáci školy. Zástupci nezletilých žáků školy byli informováni o jeho vydání a možnosti seznámit se s jeho zněním ve vestibulu školy a na webových stránkách školy.

 

Školní řád a jeho příloha pro hodnocení a příloha pro postup v situacích zhoršené epidemiologické situace nabývá účinnosti dnem 1. září 2020.